Ochrana SH je upravena zákonem č. 69/1951 Sb., o ochraně státních hranic.
SH ČSSR a žádoucí vztahy na nich chrání i řada dalších zákonů a předpisů, zejména celní zákon, trestní zákon, zákon o přečinech, zákon o úkolech národních výborů při zajišťování socialistického pořádku apod.
Příslušníci sloužící v úseku Plánské brigády PS plnily úkoly ochrany státní hranice v dotyku s Bavorským územím Spolkové republiky Německo.
O prastarém osídlení svědčí celá řada archeologických památek, o slovanském osídlení jsou první zmínky ze 7. stol. n.l., na soutoku čtyř západočeských řek bylo ve 13. stol. založeno královské město Plzeň, čímž znatelně poklesl význam Staré Plzně (nynější Starý Plzenec). Nově založené město se stává správním, obchodním, ale i kulturním centrem západočeské oblasti. V roce 1468 je v Plzni vytištěna první česká kniha - Kronika trojánská. Středověké obchodní zemské stezky a těžba rud drahých kovů se přičinily o vznik četných hradů a měst.
Bohaté jsou dějinné události, které vždy souvisely s děním v Českém království. Zde byly umocněny polohou při hranici s Bavorskem. A tak si připomeňme vítězství Břetislav I. nad Jindřichem III. v roce 1040 na Brůdku u Kdyně, střetnutí a skvělá vítězství Husitů u Tachova (1427) a Domažlic (1431). Znatelně neblahé stopy zanechala v kraji třicetiletá válka. Následující majetkový převrat a rekatolizace umožnily nádheru baroka, dosud patrnou na zachovaných památkách, na druhé straně způsobily úpadek a utlačování městského a zejména selského lidu. Svědčí o tom chodský boj o majestáty, který skončil popravou Jana Koziny Sladkého, a řada dalších západočeských selských povstání. Výrazně se změnila i národnostní mapa, dochází k německé kolonizaci dosud nedotčeného pomezního hvozdu i poněmčení třicetiletou válkou zdecimovaného venkova a měst.
Průmyslová revoluce v 19. století vyvolala pronikavou změnu hospodářské a sociální struktury. Plzeň se stává významnou železniční křižovatkou a postupně se rozrůstá i síť železnic místního významu. Těžba kamenného uhlí, keramických surovin a rud se stala předpokladem pro rozvoj průmyslu (strojírenský podnik Škoda) a dalších odvětví (pivovarnictví) v kraji.
S hospodářským rozvojem dochází i k rozvoji školství, kultury a společenského života. Významu nabývá dělnické hnutí (Stávky nýřanských horníků 1882 a 1. 5. 1890, Železnorudská vzpoura 22. 7. 1919). Do paměti se zapisují spisovatelé Karel Klostermann, Jindřich Šimon Baar, Jan Vrba, J. V. Sládek a řada dalších, v Klatovech studoval Jaroslav Vrchlický. V rodném listu Spejbla a Hurvínka je místo narození Plzeň. Přírodní rámec Šumavy, údolí řek, bohatství lesů a vrchů a rázovité Chodsko nalezlo odraz v rozvoji turistiky.
V druhé polovině 19. století se zostřují národnostní třenice mezi českým a německým obyvatelstvem. Němci nelibě nesou rozvoj českého hospodářského života a národního uvědomění. Odpovědí na ústrky a útlak vzniká v listopadu 1884 v Plzni Jednatelský odbor Národní jednoty pošumavské pro západní Čechy s úkolem podporovat a chránit český živel v poněmčeném i poněmčením ohroženého území západních Čech.
Neblaze zasáhl kraj Mnichovský diktát v roce 1938, kdy zabrané území se dotklo samých hranic města Plzně, zabrány byly i zcela české horní chodské vsi s městečkem Klenčí, a později vznikl Protektorát Čechy a Morava. Odpor proti okupační moci byl krutě potlačován. Koncem války křižovaly kraj hrůzné pochody smrti. V samém závěru války, kdy již Americká armáda stála na hranicích Československa, byla Plzeň bombardována a zničena Škodovka. Obyvatelé západních Čech přivítali osvobození v roce 1945. Větší část kraje osvobodila Americká armáda, severovýchodní částí kraje pak Rudá armáda. Na některých místech kraje byly umístěny i části Československé armády z Anglie.
Poválečný rozvoj byl poznamenán odsunem Němců. Postupně se konsolidoval a rozvíjel život i v pohraničních oblastech. Plánovitě dochází, zejména po roce 1948, k rozvoji průmyslu, zemědělství, bytové výstavby, školství a kultury. Závažným úkolem bylo zabezpečení ochrany československo - bavorské státní hranice na Šumavě a v Českém lese (okresy Klatov, Domažlice a Tachov). Charakter ochrany státní hranice se proti předválečnému období zcela změnil, již v březnu 1946 hovoří Churchill o železné oponě a po roce 1948 bylo nutné zabezpečit ochranu státní hranice na zcela jiném základě. Proto byl Národním shromážděním ČSR 11. července 1951 schválen Zákon o ochraně státních hranic. Na pohraničním území kraje působila 7. brigáda PS (Sušice), 9. brigáda PS (Domažlice), 12. brigáda PS (Planá u M.L.) a 5. brigáda PS (Cheb). Pohraniční stráž navázala tak na tradice statečných domažlických Chodů.
Život příslušníků pohraniční stráže našel odezvu v literatuře i filmu. To je spojeno se jménem Rudolfa Kalčíka a nestárnoucího filmu Král Šumavy i novějšího zpracování knihy V ruce samopal od V. Janečka a a R. Kalčíka ve filmové podobě Drsná planina. O životě pohraničníků a dění na hranici píší i další. Zájem o tuto problematiku neutuchá, svědčí o tom dvě rozebraná vydání Kroniky ochrany československých hranic (2004) i publikace Stalo se na hranicích (2005). Nekončí ovšem pomlouvačné lhaní a kriminalizování Pohraniční stráže a pohraničníků ze strany současných demokratů.
Rok 1989 znamenal majetkový převrat a ukončení dosavadního rozvoje společnosti. Přinesl řadu nových, pro značnou část obyvatelstva Československa, negativních důsledků.
Rozpad státu, rozklad, rozprodej a privatizace národního hospodářství, tlak ze strany bývalých občanů republiky německé národnosti i kolaborace mnohých současných činitelů vedl k tomu, že po severočeské oblasti vznikly Kluby českého pohraničí také na území Západočeského (nyní Plzeňského) kraje.
Kluby českého pohraničí se při činnosti řídí Stanovami Klubu českého pohraničí , Programovým prohlášením Klubu českého pohraničí.
Hlavní důraz kladou Kluby českého pohraničí Plzeňského kraje na osvětovou činnost, která spočívá v pravdivém výkladu česko-německých vztahů, odmítání falšování a lživého výkladu českých i evropských dějin, na obraně proti snaze kriminalizovat období socializmu. Usilují o reálné chápání jevů současnosti a obraně proti záporným jevům. Přitom spolupracují se sympatizujícími občany a občanskými sdruženími. Zvláštní pozornost věnují navazování přes hraniční spolupráce.
Cílovým uživatelem těchto našich stránek je každý z občanů, který se chce dozvědět objektivní informace o významu a poslání ochrany státních hranic Československa, o náročnosti a nebezpečnosti služby jejich ochránců bez ohledu na údobí, v němž se čestná služba k ochraně hranic vykonávala. Buď vítán/a na našich stránkách každý, kdo nejsi ve svém myšlení a souzení historie i současnosti vývoje v naší zemi zatemněn a zdemoralizován současnou politicko-mediální protispolečenskou kampaní. V tom případě čest a úcta i Tobě, vážený čtenáři a ještě jednou buď vítán.
Sekce OSH - 12. Plánská brigáda PS - KČP
Klub českého pohraničí, o.s. v Plané